Zelená Hora v sevření smrtihlavů

Kompletní historie Nepomucka v období Protektorátu Čechy a Morava

Publikace „Zelená Hora v sevření smrtihlavů“ se zabývá Nepomuckem v letech 1938–1945. Dominantou kraje je zámek Zelená Hora, který se tyčí nad městem Nepomuk. Jeho prostory byly za okupace využívány jako kasárna příslušníky SS. Název publikace tak odkazuje na nové zámecké pány a současně i na život místních obyvatel pod nacistickým útlakem.
Region se proslavil sv. Janem Nepomuckým, Rukopisem zelenohorským a Černými barony. Jeho protektorátní historie však zůstala prakticky neznámá. V obecném povědomí se udrželo pouze sestřelení amerického bombardéru a osvobození města americkými vojáky.
Tato kniha si vzala za úkol trhnout oponou zapomnění a ponořit se do bouřlivých vln protektorátního Nepomucka. Čtenář se v 19 kapitolách a 4 dodatcích setká s válečnými událostmi, klatovským gestapem, četnickými stanicemi, odbojem, holocaustem, germanizací, protektorátním školstvím či hospodářskými a kulturními dopady nacistické okupace. Text vychází nejen ze studia archivních pramenů, ale i z výpovědí téměř padesáti pamětníků a potomků místních osobností protektorátní historie. Vše je doplněno fotografiemi, z nichž většina dosud nebyla publikována.
Přestože je publikace primárně zaměřena na Nepomucko, obsahuje celou řadu přesahů do ostatních regionů České republiky. Příkladem může být životní příběh Antonína Šnejdárka, který zastával v letech 1948–1949 československý nejvyšší diplomatický post v Německu. Byl to ale právě on, kdo se od počátku okupace podílel na formování nepomuckého odboje a provedl město květnovým povstáním. Další přesahy čtenář nalezne v osudech příslušníků četnických stanic, v příběhu kapitulace generála Vlasova, ve vzpomínkách na totální nasazení, bombardování Plzně nebo v nastínění zpravodajských sítí klatovských služeben gestapa a Sicherheitsdienstu. Cílem knihy je ukázat, jak se velké dějiny mohou střetnout s osudy občanů českého maloměsta.