Ďáblovi doktoři

Vivien Spitzová pracovala v letech 1946–1947 v Norimberku jako soudní zapisovatelka při prvním z procesů, které následovaly po slavném soudu s hlavními nacistickými zločinci. Své zkušenosti z procesu s nacistickými lékaři popisuje v knize Ďáblovi doktoři s velkou autentičností. Spitzová ve svém díle hojně používá archivní záznamy, na jejichž pořizování se jako nejmladší z amerických zapisovatelek v Norimberku osobně podílela. V knize líčí nelidské experimenty na lidech, uskutečňované nacistickými lékaři.
„V rámci této navýsost osobní výpovědi o své práci během norimberských procesů s válečnými zločinci se Vivien Spitzová zasazuje za lidská práva.“
- prezident Jimmy Carter
Toto je příběh o lidské zkaženosti i nejvyšší spravedlnosti, při němž člověku běhá mráz po zádech, který vypráví očitá svědkyně – soudní zapisovatelka působící při procesu s válečnými zločinci – nacistickými lékaři. Je to příběh o mučení a vraždění prováděných během experimentů na lidech ve jménu vědeckého pokroku a patriotismu. Kniha Ďáblovi doktoři obsahuje zápisy soudních přelíčení, které nebyly dlouhé roky dostupné široké veřejnosti, stejně jako dosud nepublikované fotografie použité u soudu jako důkazní materiál obžaloby.
Autorka popisuje své zážitky z vybombardovaného, nebezpečného, poválečného Norimberku, v němž pobývala osmnáct měsíců, zatímco pracovala u soudu. Vypráví i o tom, jak jednoho dne vhodil německý záškodník do jídelny hotelu, kde byla ubytována, bombu krátce předtím, než se přišla navečeřet. Uvádí nás do soudní síně, abychom si vyslechli dramatická svědectví a mimo jiné viděli, jak na ně reagovali obžalovaní. Oběti pokusů na lidech vypovídají o tom, jak byly zbavovány přístupu ke kyslíku a podchlazovány, jak jim byly vpichovány injekce se zárodky malárie, tyfu a žloutenky, jak jim byly amputovány zdravé údy, jak byly nuceny po dlouhé dny pít slanou vodu.
Tento zásadní proces vedl k vytvoření Norimberského kodexu, který nastolil pravidla pro lékařské pokusy na lidských bytostech. Ďáblovi doktoři jsou významným přínosem k literatuře o druhé světové válce, holocaustu, lékařské etice, lidských právech a hlubinách barbarství, do nichž jsou lidé schopni zabřednout.