Lužinova obrana

Nabokovovo vrcholné dílo je románem o posedlosti a šílenství.
Vypráví mrazivý příběh člověka, jehož život se postupně proměňuje v sled šachových kombinací. Geniální Lužin je věčné dítě, duševně nevyrovnaný samotář, který se k šachům uchýlí, protože mu poskytují pocit bezpečí.
Jenže figurky na čtyřiašedesáti polích Lužinovi postupně nahrazují realitu až do té míry, že není schopen odlišit svůj život od hry. Během náročného turnaje se nervově zhroutí, nakrátko se octne v léčebně a poté si vezme ženu, která je posedlá nutkavou touhou zabránit mu v návratu k šachovnici…
V románu, napsaném v roce 1929, najdeme mnohá z autorových základních témat: nespolehlivost paměti a smyslového vnímání, osudovou a zničující vášeň i snahu proniknout do podstaty ruské identity v období po masovém exodu vyvolaném bolševickou revolucí.
Lužinova obrana je dokladem Nabokovova vypravěčského a stylizačního mistrovství, jehož kvality naplno vynikají díky novému překladu Pavla Dominika.