Myšlenka evropského konceptu vícejazyčnosti ve formě 2+1 (tedy znalost mateřštiny a nejméně dalších dvou cizích jazyků) je ideou integrující v sobě celou řadu intencí, z nichž jednou ze stěžejních je schopnost a dovednost obyvatel Evropy komunikovat mezi sebou na adekvátní úrovní s cílem zabezpečit další mírový rozvoj (nejen) našeho kontinentu. Aplikace evropského konceptu do konkrétních jazykových politik jednotlivých zemí je ovšem v kompetenci vlád jednotlivých evropských států. Publikace nabízí krátký exkurz do reálné jazykové politiky České republiky a Spolkové republiky Německé v posledních desetiletích a na základě realizovaného výzkumného šetření, které se uskutečnilo v roce 2013 na vybraných českých školách východočeského regionu a německých školách v příhraniční oblasti, přináší zajímavé poznatky o implikaci evropského konceptu vícejazyčnosti do vzdělávací politiky daných zemí. Na příkladu německého jazyka jako dalšího cizího jazyka v českém školství a českého jazyka jako dalšího cizího jazyka ve spolkové zemi Sasko(SRN) ukazuje, že myšlenka evropského konceptu vícejazyčnosti je krásná, ale na realizaci náročná vize současné Evropy.
Zatiaľ tu nie sú žiadne hodnotenia ani komentáre.