Kniha, navazující na dva úspěšné předchozí autorčiny svazky věnované stěhování národů, tentokrát představuje germánské obyvatele raně středověké Skandinávie jako účastníky jedné z největších migrací v historii. Zamýšlí se nad příčinami vikinských výbojů a rozsídlení, sleduje vývoj královské moci, roli družiny a starších institucí, jako byly sněmy (thingy) ve vývoji severské státnosti, sjednocování jednotlivých vývojových center v Dánsku, Norsku a Švédsku. Tzv. Vikingové v knize nevystupují jen jako dobyvatelé, ale také jako zemědělci, obchodníci, řemeslníci, umělci, mořeplavci a objevitelé, kteří nejednou dopluli až do tzv. Vinlandu. J. Bednaříková vychází především z údajů antických a raně středověkých pramenů o germánském severu (Skandinávii) od doby Tacitovy po kronikáře Adama z Brém. Na konkrétních příkladech ukazuje, co doba vikinských výbojů znamenala pro tehdejší Evropu, věnuje se vztahu skandinávských Germánů k původnímu obyvatelstvu zemí, které napadali, a akulturaci těchto bojovníků. Autorka porovnává hlavní rysy vikinské doby s charakteristickými rysy tzv. velkého stěhování národů a hledá obecné příčiny vzniku velkých migrací a epoch intenzivních výbojů a pokouší se rekonstruovat myšlení a etiku vikinské doby.
Zatiaľ tu nie sú žiadne hodnotenia ani komentáre.