Staroměstský mariánský sloup patří k nejkontroverznějším barokním památkám a to i přesto, že již uplynulo přes sto let od jeho demolice. Cílem této publikace je ukázat široké spektrum představ, reakcí a postojů, které v sobě monument z dílny pražského sochaře J. J. Bendla zahrnul již v době svého vzniku.
Události roku 1648, které se staly příčinou jeho vztyčení, analyzuje historik V. Vlnas. A. Catalano a O. Fejtová zase vysvětlují způsoby prosazování rekatolizační politiky v českých zemích a ukazují, proč se mariánský sloup stal důležitou figurkou na šachovnici politicko-náboženských událostí. Náboženským životem barokních Čech, projevujícím se mj. slavnostmi u staroměstského sloupu, se zabývá J. Mikulec. Historikové umění O. Jakubec a M. Šroněk objasňují fenomén barokní vizuality a sakrálního umění a ukazují proměny jeho sociální a náboženské funkce. Otázkám náboženské praxe a imaginace v širším kontextu barokních mariánských a svatotrojičních sloupů se věnuje P. Suchánek. Knihu završuje analýza B. Jiřincové, jež odkrývá klíčové aspekty provázející recepci pobělohorské doby a její mýtus. Kniha tak přináší nejen různé pohledy na vznik a osudy této významné památky, přibližuje i proměňující a vyostřující se vztah veřejnosti k ní, ale především detailně objasňuje podobu náboženské transformace, která byla a je považována za jednu z nejzásadnějších historických a kulturních proměn v dějinách naší země.
Zatiaľ tu nie sú žiadne hodnotenia ani komentáre.