V severozápadních Čechách se dochoval pozoruhodný soubor oltářních retáblů či jednotlivých deskových obrazů z let 1340–1550. Převážná většina z nich pochází z období pozdní gotiky a raného novověku, kdy v Čechách vládla dynastie Jagellonců a Ferdinand I. Habsburský. Toto bohatství uměleckých děl bylo následkem hospodářského vzmachu severozápadních Čech, především však těžby a zpracování kovů v Krušnohoří. Autor monografie Jan Royt ve spolupráci s historičkou Michaelou Hrubou a historičkou umění Magdalénou Nespěšnou Hamsíkovou seznamuje čtenáře s vývojem deskové malby v severozápadních Čechách a v Sasku v kontextu historického a náboženského vývoje na tomto území. Jednotlivé památky jsou podrobně představeny formou katalogových hesel, doprovázených barevnými reprodukcemi.
Prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D. (1955) je výrazná osobnost české historie umění. Na filozofické a teologické fakultě UK v Praze a na filozofické fakultě UJEP v Ústí nad Labem přednáší dějiny středověkého umění a křesťanskou ikonografii. Externě působí na AVU v Praze. Napsal několik monografií a desítky odborných statí, publikovaných doma i v zahraničí. Je členem několika vědeckých a redakčních rad a prestižního zahraničního sdružení Görres-Gesellschaft.
Zatiaľ tu nie sú žiadne hodnotenia ani komentáre.